Po zhruba 7-8 letech jsem oprášil terárka a už se mi v nich prohání přes 20 druhů brouků, paráda. Za ty roky se mnohé změnilo, ale bohužel ne všechno. Jednou z věci, co se změnila je dosažitelnost kontaktů a celkově možnosti. Už to není jen o inzercích, ale je tu facebook, youtube, mraky návodů, tipů, atp. Změnily se ceny, brouci jsou super dostupní, larvy se pohybují v rámci desítek korun, dospělci v rámci stovek. To je o nulu méně, než dříve.
Ale jsou tu i věci, které se za ty roky nezměnily a třeba se s tím pohne. Říkám si, proč tenhle blog neodstartovat pěkně z vostra a nenapsat si něco o broukovi, který je u mě jeden z TOP a v ČR je totálně zmrskanej.
Projížděl jsem ifaunu a facebook různých chovatelů a tady se čas doslova zastavil. Každá druhá ugandensiska je zmetek (hybrid) a u té druhé půlky aby se člověk pátral po původu.
Hybrid #1: Jak vlastně Mecynorrhina ugandensis NEVYPADÁ? Takhle:
Zdroj: facebook | Na obrázku: hybrid M. ugandensis X M. torquata immaculicolis
Proč to není ugandensiska? Podívejte se na kresbu. Je naprosto identická s Mecynorrhina torquata immaculicolis (dále jen MTI), jen je do červena. V podstatě identicky vypadá MTI pokud imago navlhčíte – jen nemá matnou, ale lesklou barvu. V tomto případě je nádech do „hněda“ z krve M. ugandensis (dále jen MU) a bude se jednat o relativně mladou generaci hybrida (max. 2. hybridní generace), kdy se zbarvení dost „pere“ a prosazuje jedno vůči druhému.
Podobní hybridi: viz zde – kdybych byl masochista, tak ještě dodám, že je vtipné, jak mu vylezla jedna ze samic téměř identická MTI.
Hybrid #2: umím se maskovat, ale stále jsem flekatej!
Trochu maskovanější hybrid. Z krovek by člověk řekl, že hnědá forma, ale podívejte se na štít. Opět zeleno-červenej s absencí bílé kresby! Sice jsou ugandensisky bez kresby, ale tento jedinec (samec) budí velký otazník nad svou genetikou a na 99% jeho původ pramení z umělého křížení MU x MTI. U samice by člověk chvilku zaváhal, ale samec ji prozradil.
…. a takhle bych mohl googlit do aleluja. Bohužel :((( ….
Kdo za to může a co teď s tím?
Nechci tak úplně vytvořit flame, ale zároveň bych rád poukázal, od koho ugandy fakticky nekupovat, takže k věci – celou tuhle sérii zmetků má už roky na triku Saša Burda. Možná ho následovalo pár dalších zoufalců, ale on byl bezesporu první, koho tahle naprostá kravina napadla.
Experimenty s křížením jsou OK, pokud jsou pro studijní účely a/nebo zůstanou v chovu, na špendlíku a nebo to dáte vědět kupujícímu. Ale ne, pokud ve snaze maximalizovat zisk křížíte poddruhy mezi sebou tak, aby více kladly. To je prasárna!
Smyslem článku není žádná osobní rivalita, se Sašou jsme se 8 let neviděli. Celý článek jsem napsal z jediného důvodu – v nejlepším případě, pokud máte doma podobného brouka, tak abyste ho hodili do smrtičky, koupili si čisté ugandensisky od fér chovatelů, kteří stále ještě hrajou na čisté linie – ze skalních chovatelů to jsou třeba pánové Jahn, Kocina, Čuřík, a jistě i další, a pustili si od nich do chovu krásné, barevně zajímavé a čisté ugandy.
A co s tím? Pokud máte doma podobné „krasavce“, pak si udělejte krásnou sbírku duhových barev a píchněte je na špendlík. Možná kruté, ale jediná cesta je osvěta a vyhladit tyto hybridy z chovu. Mecynorrhina ugandensis je krásnej brouk, kterej má parádní spektrum LEGITIMNÍCH barevných forem, tak proč to křížit se zmetky!
English summary: I would like to have some posts in English and some in Czech … so, at least I will write EN summary of this article. Of course you can translate it by google translator, but anyway …. the problem is in Czech republic (or better say globally in Europe) is so many hybrid forms of Mecynorrhina ugandensis and people think its real one. They bought it as formal M.ugandensis. Above, I posted 3 samples of hybrids between M. ugandensis and M. torquata immacullicolis. 1st one is fresh hybrid, 2. one (the pair) is hybrid anyway, you can see red-green rainbow on Thorax, as well as the front legs are also bi-colored (red-green). Basicly said, in my experiences M. ugandensis has strong genes and if its cross-bred, it makes „dots“. 100% clean M. ugandensis also have so many color versions, but always, colors looks clean and if its „multicolored“, each color is very clear and color transition is very soft and nice. Here, it makes dots. You can also see hybrid #3 which looks to be hybrid in many generations and got some fresh blood of M.u. several times. But again, as I wrote above, I have never seen M.u. like this – again, the genes are so strong and colors on Thorax are forcing each other, its not typical for clean M. ugandensis or formally Mecynorrhina torquata ugandensis if you like. I am oldschool in this, so I use M.u. only 🙂
And the last think I would like to say – this hybrid is almost 10 years on the market and still breeding … be careful what M. ugandensis you buy in Europe and always require pics of parent. All this shits were made by Alexandr Burda. I dont say he was only one, but he was first one. Cross breeding is OK for own or study experiments, but should be NEVER sell publicly and never ever should be sell as clean genus! We still have clear M. ugandensis in Czech and whole Europe, but you need to deal with reliable beetle breeders, for sure 🙂
Tak jsem rád, že se tím někdo začal zabývat, bohužel křížení těchto dvou poddruhů je v poslední době docela hit. Vznikají tím někdy sice zajímavé barvy, ale popravdě – co se vyrovná ugandám? Když už jsme u toho, tak bych jen drobně poupravil, že se jedná také o poddruh, tedy M. torquata ugandensis, samostatný druh M. ugandensis neexistuje, ale to jsou detaily. Co mi spíš přijde, tak jste – s prominutím – rozpoznávání hybridů poměrně zjednodušil :). Chápu, že jste u obr. č. 2 zmínil, že by se teoreticky mohlo diskutovat, zda-li se jedná o hybrida, či nikoli. Ugandy bez kresby jsou docela časté, jedná se o M. torquata ugandensis var. nickleri. Kresba může úplně chybět jak na thoraxu, tak na elytrách. Co bych řekl k tomu zelenému lesku – sám jsem byl svědkem toho, že i pravé, čisté ugandy na fotografii tento lesk vykazovaly. V reálu je samozřejmě možné si povšimnout zeleného lesku prvního páru končetin. Pokud se jedná o hybrida nebo ne, to by nám s určitostí (v tomto případě) řekla asi jen analýza sady chromozomů jedince. Jsou, myslím si, daleko názornější fotografie. Každopádně mou reakci berte objektivně, vypsal jsem klady i zápory a to zcela objektivně, jelikož Vás, pane, neznám ani jako chovatele, ani jako entomologa ;).
Co se týká mého názoru, tak ať si je lidé mezi sebou klidně kříží, s přimhouřenýma očima ať se povedení jedinci klidně prodávají, ale s uvedením, že se jedná o hybrida. Já sám jsem takové jedince měl, ovšem s plným vědomím, že o hybridy jde. Teď už bohužel na takovéto běžné druhy nemám příliš času. V přírodě byl také kolega svědkem křížení ssp. torquata x ssp. ugandensis, takže v přírodě se s těmito jedinci setkáme také. Každopádně toto není obhajoba pana Burdy, který by se této informace jistě chytil v záchvatu alibismu. Za mě ke článku – dobrá práce, konečně se někdo nebojí ukázat, kdo a co v našem chovu přivodil. Náš chov je v mnoha případech zničený od brouků přes pavouky nebo strašilky až k plazům. Holt česká nátura chce na všem vydělat a takhle to potom dopadá :).
Zdravim,
rad bych se otazal: nemate poneti, zda cteny pan Burda podobne hybridy stale „produkuje“ a prodava? Nebot ho pravidelne vidavam na Pankraci, jak nabizi vcelku obstojne immaculicolis, ktere mne osobne prijdou v poradku, samozrejme nemam tak zkusene oko… Mel jsem take jeden par MTI, pry z larev od p. Burdy, a mozna krome mirneho cerveneho odlesku pri navlhceni jsem na broucich nenalezl nic „zavadneho“. Ptam se i kvuli dalsimu osudu larev, ktere mi tento par poskytl…
Jen bych rad nadhodil jedno tema, ktere, jak jsem si vsiml, se k memu udivu nijak siroce neresi, a to ani na zahranicnich blozich, a to je problematika pribuzenskeho krizeni postupne napric generacemi. Jakykoliv inbreeding totiz nutne vede ke snizeni fitness brouku, k postupnemu zmensovani velikosti imag, snizeni produkce plodnych vajicek, mensim rohum u samcu atp. U cloveka Homo sapiens je toto jasne snad kazdemu, incest je prece tabu i u „primitivnich“ kultur, sve ponetino tom maji i slechtitele, psu, kocek, plazu atp., a ackoliv genetika bezobratlych je mnohem mene komplikovana, inbredni efekt je znatelny i u nich. Typicka situace je, ze na burze si chovatel zakoupi par brouku (kteri jsou jiz temer na 90% sourozenci) a dal je doma krizi a prodava larvy dal, popr. si je ponechava i do generace a tak dale… Abych byl konkretnejsi, je podle mne nutno minimalne kazdou druhou generaci oddelit samce a samice a nechat je sparit s nepribuznou skupinou brouku. Ano, zrovna treba v Cechach a v pripade Mecynorhina polyphemus confluens to asi neni problem, protoze je pomerne dost importu a tento poddruh je pomerne malo variabilni, ale ohledne MTU, kde je variabilita obrovska, by to uz mohlo byt obtizne, obzvlaste s prihlednutim k prani chovatele zachovat unikatnost jednotlivych barevnych variaci ci aberaci.
Prosim, pokud se mylim, vyvedte mne z omylu (brouky chovam teprve neco pres rok, ale v genetive jsem na druhou stranu pomerne kovany :-)), ale tizi mne, zda ta honba za „cistou linii“ (kterou osobne chapu, nejsem priznivec zadnych paskvilu, at jsou ci nejsou prirozene), nemuze mit za nasledek chov sice cistych, ale geneticky slabych a malo zivotaschopnych brouku. Sam z vlastni zkusenosti vim, ze kdyz jsem krizil Burdovy prichciple M. polyphemus confluens se samcem okolo 45 mm a s rohem skoro detskym s jinymi, ocividne nepribuznymi brouky, tak vzesla imaga byla podstatne vitalnejsi a vice „macho“ nez oba dva rodice.